Jaké jsou začátky mého těhotenství, aneb 1.trimestr

Tak jo, všichni už to stejné ví a tak jsme šli i veřejně s pravdou ven a já konečně nebudu za lazara, lenocha, protivného, unaveného, neschopného, tak trochu (dobře, možná trochu víc) mimo....., ale prostě jen za těhotnou! Takže najednou je to všechno, co se mi děje naprosto normální a přirozené a konečně na to mám právo. Jaká úleva! 

Tyjo já jsem opravdu těhotná!

A jaké to teda u mě pro představu je? 

♥ Při spatření 2 čárek na testu tomu nevěříte a letíte koupit další kvalitnější testy (pápá pětistovko). ♥

♥ A stejně tomu ani pak na 100% nevěříte, dokud vám to nepotvrdí gynekolog. ♥

♥ Před první návštěvou se samozřejmě bojíte, že to určitě bude mimoděložní. ♥

♥ Když zjistíte, že je miminko (v tomto stádiu teda zatím tečka) v pořádku v děloze, tak přichází další obava - zamlklý potrat, vždyť se o tom všude mluví a píše. ♥

♥ Ikdyž po miminku toužíte, tak po potvrzení nevíte jak reagovat a jste trochu (trochu víc) nesvé. ♥

♥ Když si konečně uvědomíte, že je to teda pravda, tak to chcete vykřičet do světa. Což zatím nemůžete, ale blízkým to stejně řeknete nebo někteří to na vás dokonce sami poznají. No a pak se začnete bát pověry, že se má přece počkat aspoň do 12. týdne. ♥

♥ První co děláte je, že čtete nekonečné diskuze všemožných témat, ikdyž racionálně víte, že to jsou kecy. ♥

♥ Před každou další kontrolou máte obavy, jak to dopadne a jestli tam miminko stálé a v pořádku je. ♥

♥ Břicho vás bolí stejně jako když to máte dostat, takže každým dnem očekáváte příchod menstruace a ono nic, ale bolest a křeče ty se drží. ♥

♥ Jste unavené a slabé, že byste prospaly klidně celý den a vylézt z postele je mnohdy nadliský výkon. ♥

♥ Navíc když po tom co se zvednete, máte co dělat, aby se vaše tělo nezkácelo zase zpátky. A ono se občas zkácí. ♥

♥ Je vám celodenně tak špatně a nepomáhá na to téměř nic a pokud ano, tak k zlepšení dojde pouze na chvíli. Jediné co trochu pomůže je Coca-Cola, ano kola, která by se samozřejmě pít vůbec neměla. ♥

♥ Nevíte, jestli je vám víc špatně nebo máte víc prázdný žaludek a šílený hlad - to byste pak doslova sežraly cokoliv, co by bylo před váma a hlavně to, co vidíte na fotkách na instagramu. Naštěstí je tady ta únava, takže si pro to všechno jídlo ani nezajdete do lednice. ♥

♥ Celé to je jako taková nekončící celodenní kocovina a přitom jste se vůbec neopily! A ono to nekončí, protože ráno se vzbudíte a začíná opět ten nekonečný kolotoč. A jste z toho tak vyčerpané. ♥

♥ Cesta autem je jako noční můra a musíte zastavovat na každém kroku. ♥

♥ Břicho se vám nafoukne tak, že vypadáte jako minimálně ve 4. měsící (když povolíte, tak klidně i víc). Takže pak občas stojíte před zrcadlem a ikdyž víte, že jste pouze nafouklé, tak se kocháte, jaké to bude hezké s bříškem. ♥

♥ Máte pořád tendence (nevědomky) hladit si bříško a to hlavně venku, na což musíte občas dávát bacha, protože to vypadá jakože si hladíte špek. ♥

♥ A nafoukne se vám nejen břicho. Zezačátku vás prsa jen bolí a když to zmíníte, tak vám přítel jen řekne něco ve smyslu, že jste zase moc četly ty těhotenské příznaky. Nebojte, on vám o pár dní později dá ještě hrozně rád za pravdu. Vy z toho už tak nadšené nejste, protože to bolí i při sebemenším otření o polštář. ♥

♥ Vnoci nemůžete spát a zároveň jste unavené jako po maratonu. ♥

♥ Na váš objednaný výlet do Londýna můžete hodně rychle zapomenout. ♥

♥ Zadýcháváte se pomalu i při chůzi. ♥

♥ Z vašeho močového měchýře se stane tak trochu průtokáč. ♥

♥ Tím jak je vám hrozně vlastně ani nemáte tolik prostoru se na to vaše miminko těšit. Samozřejmě si to vyčítáte a přemýšlíte jestli jste vůbec normální, vždyť jste se na to tolik těšily! Ale nebojte se ono to je naprosto normální a vpořádku a těšení se přijde. ♥

♥ Jste naštvané na celý svět, protože vám není dobře, nic se vám nechce a nejvíc samozřejmě na svého přítele. Štve vás, protože mu je dobře a protože teď vás určitě nebude mít rád, vždyť jste tak nepoužitelné. ♥

♥ Vyčítáte mu, že jste na všechno samy, jen aby mu konečně došlo, že vám má (ideálně nonstop) opakovat, že to tak není a že vás oba miluje. ♥

♥ Nálady se vám střídají jako na houpačce. Hádáte se a jste zlé, ale vzápětí zase potřebujete pořádně obejmout. Chvíli jste vpohodě a vzápetí vás všechno a všichni vytáčí, někdy vás dokonce vytáčí snad i vzduch.♥

♥ Nemáte absolutně na nic náladu a jste z toho všeho zoufalé a na nervy. Cítíte se neschopné a k ničemu. Občas vás štve i sebemenší hluk a vlastně i to, když na vás někdo mluví a nedejbože když něco chce. ♥

♥ Chcete být samy, ale zároveň chcete cítit, že na to nejste samy (jestli se chápeme :D ). ♥

Když vám zrovna není špatně, neomdlíváte, nespíte a cítíte se prostě chvilku dobře, tak si říkáte, jaký je to vlastně zázrak a jak je možné, že ze 2 vašich buněk vám teď  v bříšku každým dnem roste a roste nový život. 

A začnete vymýšlet a přemýšlet jestli to bude kluk nebo holka, jak se bude jmenovat, jak bude vypadat, po kom bude, začnete pokukovat a vybírat jaký kočárek a co všechno mu pořídíte....

Nebudu kecat, je to opravdu náročné. Ale taky po celou tu dobu víte (dobře, ne úplně vždycky), že to klidně všechno vydržíte kvůli tomu maličkému a zázračnému, co ve vás roste. A že jestli je to daň za to, že bude všechno vpořádku, tak to zvládnete, ne s přehledem, ale zvládnete. A moc rády. 

A já v naději vyhlížím 2. trimestr a ten den, kdy se mi udělá (jak se říká) zázračně dobře a já si to budu plnohodnotně užívat.